Myslivna - hájenka

Jednou z dominantních budov ve středu naší obce je myslivna nebo-li "hájenka" na č.p. 24, která je v současnosti ve vlastnictví obce Horní Němčí.

Postavení myslivců hrálo v dějinách každé obce svou úlohu. Myslivec nebo jiný člověk jmenovaný jako "fořt" býval členem zastupitelstva obce a byl váženým občanem, jelikož měl například dozor nad školou a poroučel jménem vrchnosti. Historické prameny uvádí, že v Horním Němčí byl kladen velký důraz na výběr myslivců. Myslivcem se mohl stát člověk nejen chytrý, ale také tělesně velmi zdatný, neboť do revíru vpadali škůdci až z Uher.

Kdy byla první myslivna přesně postavena, nelze na základě dostupných informací určit. Je známo, že pro zřízení myslivny vrchnost zabrala jednu čtvrtinu lánu Martina Kováře a jednu čtvrtinu lánu Martina Lačky, které ležely pustě od třicetileté války. Pravděpodobně kolem roku 1712 na tomto místě vrchnost postavila první domek pro myslivce, kterým byl v té době pan Brnkovský. Poté se vystřídalo v obci hodně myslivců a z jejich jmen je patrné, že mnoho z nich bylo německé národnosti. Vrchnosti totiž záleželo na tom, aby zde pracovali cizí lidé, kteří by tolik nepodléhali zdejšímu prostředí a měli autoritu. Pro myslivce, který sloužil v této odlehlé oblasti, to ale znamenalo poslední štaci. A proto se snažil dostat co nejdříve jinam, i když po platové stránce na tom byl velmi dobře (ovšem po vzniku Československé republiky se stal revírník pouhým administrativním úředníkem, placeným ze státních prostředků).

Jiné záznamy o stavbě či přestavbě jmenovaného prvního domku pro myslivce nejsou dochovány. Kronika jen uvádí, že budova dnešní myslivny byla znovu postavena na tomto čísle popisném v roce 1854, jako přízemní domek. Do dnešní podoby byla nadstavena v letech 1921 až 1925. Bohužel přesný rok, ve kterém tato rekonstrukce proběhla, nelze s jistotou uvést, neboť v tomto bodě se údaje rozchází a každá kronika uvádí letopočet jiný.